staré tisky - Muzeum Kolín

Sbírkový fond staré tisky – zapsán v přírůstkové knize pod společným číslem 17/98, 18 předmětů má samostatná přírůstková čísla. Součástí je i 98 svazků rukopisů a 1 inkunábule. Celkem fond obsahuje 3284 kusů. Některé rukopisy i staré tisky byly do sbírky muzea získány sběrem u příležitosti Národopisné výstavy českoslovanské v Praze roku 1895, většina byla získána ve 20. a 30. letech 20. století z darů a převodů odborných knihoven kolínské nemocnice, gymnázia a dalších městských institucí, v menší míře i akvizicemi. Velkou část fondu tvoří rukopisy a knihy náboženského obsahu a zpěvníky. Následují matematické a jazykové příručky, kuchařky a knihy historického zaměření. Nejstarším rukopisem je utrakvistický kancionál duchovních písní, pocházející z let 1510-1520 a obsahující 408 papírových folií – o něm podrobněji viz F. Hoffmann, Martin bakalář z Vyskytné a rukopisy kolínské, Studie o rukopisech 17, 1978, s. 59-98. Druhým nejstarším rukopisem je opis vizionářského spisu Kryštofa Kottera, jircháře ze slezské Šprotavy, jehož vidění o zlepšení situace exulantů uvěřil i Jan Amos Komenský a přeložil toto dílo do češtiny. Tiskem bylo vydáno v Lešně roku 1629 a z tohoto vydání byl pořízen kolínský opis. Do kolínského muzea byl zakoupen roku 1931. Ze starých tisků stojí za zmínku například Herbář Pietra Mathioliho (1562), Apotéka domácí Adama Huberta z Riesenbachu (1595), Poselkyně starých příběhů českých Jana Beckovského (1700), Freiwillig aufgesprungener Granat – Apffel des christlichen Samariters Eleonory Marie Rosalie z Eggenbergu (1709), Geschichte Deren Helden von Beschlechtes von Sternberg Jana Tannera (1732), Drey Beschreibungen (vjezd, holdování a korunovace Marie Terezie)- 1743, Rabína Samuele velmi utěšené rozmlouvání (1749), Biblia sacra (1757), Vitae sanctorum Vavřince Suria (1759), Vroucná pobožnost ke sv. Prokopu (1764), Schallerova Topographiae (1790), Ribrcol na krkonošských horách Václava Krameria (1794), Arabské pohádky (1795), Cythara Nového zákona aneb písně celoroční (1799) či Domácí kuchařka Magdaleny Dobromily Rettigové (1864).