Regionální muzeum v Kolíně - Muzeum Kolín

Vážení návštěvníci,

z důvodu usnesení vlády České republiky o přijetí krizového opatření je muzeum do odvolání pro veřejnost uzavřeno. Z téhož důvodu se nekonají ani prohlídky areálu chrámu sv. Bartoloměje.

Děkujeme za pochopení.

Oblibu kávových náhražek již odvál čas, dnešní spotřebitelé je prakticky neznají, ale mezi sběrateli si udržují vysokou popularitu dózy a různé krabičky, plechové reklamní cedule, plakáty a drobné reklamní tisky jejich výrobců. Kolínská továrna na kávové náhražky s logem sokola, lidově zvaná „Kolínská cikorka“ či „Cikorka“, od počátku budovala svůj firemní image. V marketingové komunikaci oslovovala hospodyňky sdělením o českosti a originalitě svých výrobků dokonalé jakosti pod heslem „Svůj k svému“.
Založena byla v roce 1894 jako společenstvo s ručením omezeným. Postavila továrnu se sušárnou cikorky na Zálabí v Ovčárecké ulici čp. 305 (pozdější Soja, dnes Chocoland) a další sušárnu v Řečanech. Na konci roku 1898 se uskutečnilo zakcionování firmy a vznikla Kolínská továrna na kávové náhražky, akciový podnik česko-moravského kupectva. Odbyt výrobků narůstal a vyžadoval vybudování či nákup dalších výrobních kapacit v českých zemích, ale i v Lublani nebo Haliči (na území tehdejšího Rakouska-Uherska). V roce 1912 se firma stala jedním z největších českých podniků tohoto typu a její ředitelství se přesunulo do Prahy. Spolupracovala s řadou výtvarníků a reklamní tiskoviny nechávala tisknout na zakázku. V roce 1919 koupila kolínskou tiskárnu Josefa Rellicha v Žižkově ulici čp. 159. Jednalo se o původní Fotochemigrafický závod fotografa Františka Krátkého, který založil v roce 1900. Kolínská továrna na kávové náhražky zde tiskla obaly a širokou škálu reklamních tisků.
Reklamní strategie firmy, kterou se zásadně neodlišovala od ostatních konkurentů včetně Velimské továrny, se zaměřovala nejen na dospělé zákazníky, ale i na dětského příjemce. Reklamní pohádky, sběratelské kartičky nebo hry, jež byly vkládány do balení cikorky, byly zacíleny na děti a mládež. Jejich pobídka měla ovlivňovat rodiče, aby kupovali výrobky Kolínské továrny. Firma tiskla celé série zábavných a mravoučných pohádek a kartiček s edukačním obsahem. Osvětové a vzdělávací kartičky určené pro český trh se zabývaly řadou témat: např. pražské nebo české památky, hrady, české opery, osobnosti a obrazy z dějin českého národa, dobrodružné příběhy nebo omalovánky.
Ve 30. letech 20. století se objevilo nové téma – Československá armáda. V souvislosti s rostoucím ohrožením Československé republiky zejména ze strany nacistického Německa (od r. 1933) nabyla na významu problematika její obranyschopnosti. Branná tématika se projevila i v reklamě, která vždy reaguje na aktuální dění. Např. pražská firma Schnöblig vydávala od roku 1937 letáky a plakáty o Československé armádě s reklamou zubní značky Thymolin, které vycházely přímo z materiálů Ministerstva národní obrany. Kartičky s tématikou armády nesly reklamy též čáslavské firmy Kosmos, Emil Pick a spol., která pro ně připravila i alba. Obrázkové sběratelské kartičky Kolínské továrny na kávové náhražky zobrazovaly vojenské uniformy a odznaky, bojovou techniku, výjevy z výcviku a vojenského života a také výsostné znaky vojenských letadel různých států. Firma na nich propagovala svou cikorku Zlatá hospodyňka a obilnou kávu Žitovka. S těmito kartičkami se rovněž dochovalo album „Naše armáda“, které Kolínská cikorka výslovně věnovala dětem.