Muzeum KouřimMuzeum Český BrodSkanzen KouřimTvrz HradenínMuzeum dětemPamátník tří odbojů
  • Světlo a svítidla
  • expozice Dějiny Kolína
  • Návrat k přírodě
  • Ozdoby dávné doby
  • expozice Bitva u Kolína
  • expozice Měšťanský dům

O muzeu

Regionální muzeum v Kolíně, příspěvková organizace, je kulturní institucí s více než stoletou tradicí, která shromažďuje, uchovává a vystavuje početný fond sbírkových předmětů z oblasti archeologie, historie, dějin umění, národopisu a přírodních věd. V těchto oborech zároveň poskytuje expertní činnost. Muzejní expozice se nacházejí ve Veigertovském domě na Karlově náměstí a ve dvou dalších historicky cenných objektech v areálu chrámu sv. Bartoloměje v Brandlově ulici. V muzeu se každoročně koná řada tématicky zaměřených krátkodobých výstav, přednášek a dalších doprovodných programů. Působí zde středočeské Regionální odborné pracoviště pro péči o tradiční lidovou kulturu, a pro užší oblast Kolínska muzeum zajišťuje archeologickou památkovou péči. Instituce dále disponuje veřejně přístupnou odbornou knihovnou. Muzeum zajišťuje průvodcovskou službu v kolínském chrámu sv. Bartoloměje a v přilehlém areálu Bartolomějského návrší.

Regionální muzeum v Kolíně je příspěvkovou organizací Středočeského kraje. Jeho součástí je Podlipanské muzeum v Českém Brodě, Muzeum Kouřimska v Kouřimi, Muzeum lidových staveb v Kouřimi a tvrz v Hradeníně. Muzeum také zajišťuje průvodcovskou službu v kostele sv. Štěpána v Kouřimi a Mašínově statku - Památníku tří odbojů v Lošanech.


Červinkovský dům Z expozice "Měšťanský dům" Z expozice "Měšťanský dům" Mezinárodní den památek a historických sídel Dvořákovo muzeum pravěku Dny evropského dědictví Z expozice Dvořákova muzea Kolínska v pravěku Z programu "Masopust nastal!" Výstava Královská města Kolín a Kouřim ve středověku /foto Jaromír Novotný/
Miska z pozdní doby kamenné, řivnáčská kultura, Bylany Entomologická sbírka Josefa Šachla Velikonoční řehtačky Taktovka Františka Kmocha Brakteátový nález z Kolína Zlomek paroží pleistocénního veledaňka obrovského Rukopisná Kniha početní z roku 1820 Damaškový ornát, počátek 16. století a druhá polovina 18. století Rudolf Kremlička: Autoportrét Skleněný korál ze starší doby železné, halštatská kultura Tisk skladby Františka Kmocha "Kolíne, Kolíne" Stříbrný pozlacený korbel z tzv. Krychnovského pokladu, počátek 17. století Herbář Františka Viceny "Květena okolí černokosteleckého" Kuchařská kniha z roku 1800 Pozdně gotický zámek ze sbírky Karla Kuby, kolem roku 1500 Václav Radimský: Svarožici Zoomorfní figurka z doby bronzové, bylanská kultura, Hradenín Apatéka domácí z počátku 17. století Popravčí meč ze 17. století Rudolf Mazuch: Regulace Labe Z entomologické sbírky Václava Koženého Větrný mlýn z Borovnice

Alšův prapor

 

Politické hádky, osočování a aféry, které bohužel zatěžují a intoxikují naši současnost, nebyly výjimkou ani na přelomu 19. a 20. století v kolínském veřejném životě, byť s jinými aktéry a tématy. Nebyla jich ušetřena ani sokolská jednota, která se i přes proklamovanou apolitičnost proměnila v jedno z nejvýznamnějších míst těchto politických a mocenských střetů. Konkrétně se jednalo o souboje mezi příznivci A. V. Prágra (radikálové) a jeho odpůrci, k nimž patřili např. lékárník Antonín Fifka a stavitel Čeněk Křička (mladočeši). Situace v kolínské sokolské jednotě se stala neúnosnou. Opoziční členové Sokola nakonec ze „staré“ jednoty vystoupili a 27. března 1899 založili novou jednotu „Fügner“.
Jednota „Fügner“ se usídlila na Hořejším ostrově, kde si v budově hostince adaptovala sál na tělocvičnu. Jejím prvním starostou byl zvolen lékárník Antonín Fifka. Jednota začínala se 73 členy, ale za rok jejich počet stoupl na 208. Vedení jednoty se věnovalo organizaci cvičení, přednášek a výletů v celém spektru sokolských aktivit. Než však zahájilo činnost, bylo nutné obstarat nový sokolský prapor. Fügnerovci mohli počítat se zprostředkující pomocí stavitele a architekta Čeňka Křičky. Ten se v březnu roku 1900 obrátil na malíře Mikoláše Alše se žádostí, aby namaloval prapor pro Sokol „Fügner“, jenž měl zajistit jeho ženský odbor. Nabídku Aleš přijal a pak mu potěšený Křička 10. dubna zaslal hedvábí na prapor o rozměru 120/140 cm a na kopírovacím papíře vymalovaný znak města Kolína. Zástupkyně ženského odboru 18. dubna projevily také radost z Alšovy ochoty a poslaly mu zálohu 100 zl. Jak již to bývá, dodání zakázky se protáhlo a Křička 22. června urgoval vymalování praporu. V té době však měl Aleš prapor již hotový, což arch. Křičkovi oznámil a ten ho dopisem 25. června požádal, aby prapor i s účtem zaslal přímo Sokolu „Fügner“. Poté 14. července ženský odbor Sokola „Fügner“ vyslovil Alšovi vřelý dík za krásné provedení praporu a současně mu poslal doplatek 160 K.
Mikoláš Aleš daný úkol vyřešil dvěma uhlovými kresbami v rozměru praporu, kterým v jednoduché pevné linii dal monumentální účinek. Na jedné straně namaloval znak města Kolína a iniciálu S (Sokola). Od ní se vinoucí jednoduchá rozvilina s hvězdou a květem obepíná městský znak, u něhož vepsal svoji značku s rokem. Druhá strana praporu nese sokolské heslo „Tužme se!“, na němž sedí sokol nakreslený z profilu, připravený s pootevřeným zobákem a rozpjatými křídly k útoku na nepřítele Sokola a českého národa. Podle těchto uhlových kreseb vymaloval prapor na hedvábí v Alšově bytě na Královských Vinohradech čp. 1018 akademický malíř Antonín Picek za mistrova stálého dozoru, pokynů i spolupráce. Za tuto práci obdržel od Alše 160 korun. Sám Aleš si ponechal částku 100 zl ze zálohy.
Prapor byl slavnostně předán jednotě 29. července 1900 a sokolskou jednotu „Fügner“ (v r. 1906 přejmenovanou na „Sokol II“) doprovázel na mnoha jejích akcích. Vzájemné vztahy „staré“ a „nové“ sokolské jednoty v Kolíně byly dlouho velmi napjaté až nenávistné, ale faktor času postupně zahladil nejhlubší rány. Obě jednoty definitivně sblížila první světová válka. V roce 1915 byla svolána společná schůze výborů a v roce 1917 došlo k usmíření a jejich spojení. Prapor tak ztratil svůj význam a byl předán tehdejšímu městskému muzeu.
Prapor jednoty Fügner Prapor jednoty Fügner Mikoláš Aleš Čeněk Křička Slavnost rozvinutí praporu Stanovy jednoty Fügner Restaurace na Horním ostrově

Regionální muzeum v Kolíně

Aktuální otevírací doba:

úterý - pátek:
9.00 - 17.00
sobota - neděle:
10.00 - 17.00

více


facebook_logo

Vstupné:

základní: 50,– Kč /dospělí/

zlevněné: 25,– Kč
/děti, studenti, senioři od 65 let, držitele karet EYCA/
rodinné: 125,– Kč /2 dospělí + max. 3 děti od 6 let do 15 let/

zdarma:
/děti do 6 let, děti z DD, ZTP, ZTPP, AMG, ITIC, členové Klubu přátel Regionálního muzea v Kolíně/ 

aktuality

Reportáž o Lošanech

více - Reportáž o Lošanech
V sobotu 19. března uvedla Česká televize v rámci pořadu "Toulavá kamera" reportáž o památkách v Lošanech.
(20.3.2023)

Velikonoční čas v kouřimském skanzenu

více - Velikonoční čas v kouřimském skanzenu
Zveme Vás do Muzea lidových staveb v Kouřimi k prohlídce tematické velikonoční instalace, která bude k vidění ve dnech 25. března - 16. dubna.
(17.3.2023)

Rodinný program "Velikonoce v muzeu"

více - Rodinný program
Zveme Vás do Červinkovského domu na tematický program pro rodiny s dětmi, který se koná v sobotu 25. března.
(16.3.2023)

Vyprávění o Kolínsku v Českém rozhlase

více - Vyprávění o Kolínsku v Českém rozhlase
Český rozhlas uvedl v pátek 3. března rozhovor s ředitelem našeho muzea Mgr. Vladimírem Rišlinkem o Kolíně a Kolínsku.
(6.3.2023)


Reg­ionální muzeum v Kolíně | Karlovo náměstí 8, 280 02 Kolín I
příspěvková organizace Středočeského kraje 
logo_100
Nastavení cookies | Zpracování osobních údajů
­