Regionální muzeum v Kolíně - Muzeum Kolín

Politické hádky, osočování a aféry, které bohužel zatěžují a intoxikují naši současnost, nebyly výjimkou ani na přelomu 19. a 20. století v kolínském veřejném životě, byť s jinými aktéry a tématy. Nebyla jich ušetřena ani sokolská jednota, která se i přes proklamovanou apolitičnost proměnila v jedno z nejvýznamnějších míst těchto politických a mocenských střetů. Konkrétně se jednalo o souboje mezi příznivci A. V. Prágra (radikálové) a jeho odpůrci, k nimž patřili např. lékárník Antonín Fifka a stavitel Čeněk Křička (mladočeši). Situace v kolínské sokolské jednotě se stala neúnosnou. Opoziční členové Sokola nakonec ze „staré“ jednoty vystoupili a 27. března 1899 založili novou jednotu „Fügner“.
Jednota „Fügner“ se usídlila na Hořejším ostrově, kde si v budově hostince adaptovala sál na tělocvičnu. Jejím prvním starostou byl zvolen lékárník Antonín Fifka. Jednota začínala se 73 členy, ale za rok jejich počet stoupl na 208. Vedení jednoty se věnovalo organizaci cvičení, přednášek a výletů v celém spektru sokolských aktivit. Než však zahájilo činnost, bylo nutné obstarat nový sokolský prapor. Fügnerovci mohli počítat se zprostředkující pomocí stavitele a architekta Čeňka Křičky. Ten se v březnu roku 1900 obrátil na malíře Mikoláše Alše se žádostí, aby namaloval prapor pro Sokol „Fügner“, jenž měl zajistit jeho ženský odbor. Nabídku Aleš přijal a pak mu potěšený Křička 10. dubna zaslal hedvábí na prapor o rozměru 120/140 cm a na kopírovacím papíře vymalovaný znak města Kolína. Zástupkyně ženského odboru 18. dubna projevily také radost z Alšovy ochoty a poslaly mu zálohu 100 zl. Jak již to bývá, dodání zakázky se protáhlo a Křička 22. června urgoval vymalování praporu. V té době však měl Aleš prapor již hotový, což arch. Křičkovi oznámil a ten ho dopisem 25. června požádal, aby prapor i s účtem zaslal přímo Sokolu „Fügner“. Poté 14. července ženský odbor Sokola „Fügner“ vyslovil Alšovi vřelý dík za krásné provedení praporu a současně mu poslal doplatek 160 K.
Mikoláš Aleš daný úkol vyřešil dvěma uhlovými kresbami v rozměru praporu, kterým v jednoduché pevné linii dal monumentální účinek. Na jedné straně namaloval znak města Kolína a iniciálu S (Sokola). Od ní se vinoucí jednoduchá rozvilina s hvězdou a květem obepíná městský znak, u něhož vepsal svoji značku s rokem. Druhá strana praporu nese sokolské heslo „Tužme se!“, na němž sedí sokol nakreslený z profilu, připravený s pootevřeným zobákem a rozpjatými křídly k útoku na nepřítele Sokola a českého národa. Podle těchto uhlových kreseb vymaloval prapor na hedvábí v Alšově bytě na Královských Vinohradech čp. 1018 akademický malíř Antonín Picek za mistrova stálého dozoru, pokynů i spolupráce. Za tuto práci obdržel od Alše 160 korun. Sám Aleš si ponechal částku 100 zl ze zálohy.
Prapor byl slavnostně předán jednotě 29. července 1900 a sokolskou jednotu „Fügner“ (v r. 1906 přejmenovanou na „Sokol II“) doprovázel na mnoha jejích akcích. Vzájemné vztahy „staré“ a „nové“ sokolské jednoty v Kolíně byly dlouho velmi napjaté až nenávistné, ale faktor času postupně zahladil nejhlubší rány. Obě jednoty definitivně sblížila první světová válka. V roce 1915 byla svolána společná schůze výborů a v roce 1917 došlo k usmíření a jejich spojení. Prapor tak ztratil svůj význam a byl předán tehdejšímu městskému muzeu.