Regionální muzeum v Kolíně - Muzeum Kolín

Tesla 1002A „Maestro I“

Elegantní světle hnědá skříň s odklopným víkem, zlatými lištami a výraznými ovládacími knoflíky stolního gramorádia Tesla 1002A „Maestro I“ z produkce Tesly Kolín se svým designem hlásí do konce 50. let 20. století. Jedná se o šestirozsahový superhet pro příjem rozhlasových pořadů na dlouhých, středních, krátkých a velmi krátkých vlnách (VKV OIRT, tzv. východní norma), který je doplněn gramofonem H20. Přístroj byl napájen ze střídavé sítě 120–220V/50Hz. Jeho rozměry jsou: šířka 640 mm, výška 455 mm, hloubka 345 mm a váží 23 kg.
Radiopřijímač, tvořený elektronkami ECC85, ECH81, 2x 6F31, 6B32, 6BC32, EF80, PL82, EM80 a EZ81, je shodný s dalším kolínským výrobkem, středním přijímačem 625A „Hymnus“. Přepínání vlnových rozsahů, šířky pásma, ferritové antény, gramofonu a vypínání sítě je ovládáno tlačítky. Přístroj disponuje otočnou feritovou anténou, pro rozsah VKV je vestavěn náhražkový dipól. Ladění vysílačů na VKV je oddělené. Na čelní stěně je ke kontrole osazen optický indikátor vyladění. K ozvučení slouží čtyři reproduktory, basy a výšky zvuku ovládají regulátory. Přístroj má přípojku pro magnetofon a další nízkoohmový reproduktor.
Pod odklopným víkem v horní části je umístěn čtyřrychlostní gramofon H20, který přehrává standardní i dlouhohrající desky. Vybaven je indukčním motorem a osvědčeným zastavovačem po dohrání desky. Přenoska má dva přepínatelné safírové hroty.
Gramorádio bylo vyráběno v národním podniku Tesla Kolín v období 1958 až 1960. V těchto letech podnik prodělal několik zásadních organizačních změn. V roce 1958 byla Tesla Kolín v rámci reorganizace československého průmyslu k 1. dubnu začleněna do oborového podniku Tesla Pardubice. Jako stěžejní úkol obdržela sériovou výrobu autopřijímačů a radiopřijímačů. Dále se měla zaměřit na rozvíjení výroby náročných speciálních leteckých zařízení. V Kolíně se v této době vyráběly přijímače Kantáta (jen 1958) a Hymnus a gramorádia Orchestr, Maestro I a Maestro II. V příštím roce začala výroba malého přijímače Junior a autorádií Luxus, Standart, Turista a Ozvěna (pro autobusy). Výrobní aktivy tehdy řešily záměr dohnat a předehnat vyspělé státy ve výrobě, kvalitě a úrovni spotřebního zboží. Záhy však vyvstala nová organizační změna. Od 1. ledna 1960 byl národní podnik Tesla Kolín zařazen do Sdružení telekomunikačních podniků v Praze, což se také odrazilo v jeho výrobním programu. Tradiční výroba radiopřijímačů byla ukončena; též vzhledem k nasycenosti trhu a vzrůstající produktivitě jiných závodů. Kolínský závod se měl soustředit na perspektivní výrobu telekomunikačních zařízení, která měla napomoci rozvoji telefonizace v Československu a také byla smluvně dodávána do Sovětského svazu a dalších socialistických států. Podnik nadále vyráběl palubní leteckou techniku, v následujících letech zvláště pro vojenská cvičná letadla. Na druhé straně byla ukončena produkce radiopřijímačů a autopřijímačů, např. radiopřijímačů Hymnus ve druhém čtvrtletí roku 1960, malých přijímačů Junior ve třetím čtvrtletí a skříňových gramorádií Maestro II. ve čtvrtém čtvrtletí. Na počátku 70. let bude podnik ještě vyrábět malá tranzistorová rádia, ale to je již jiný příběh.