Regionální muzeum v Kolíně - Muzeum Kolín

Vážení návštěvníci,

z důvodu natáčení filmu se ve dnech 26. a 27. 6. 2021 nekonají prohlídky chrámu sv. Bartoloměje a kostnice.

Děkujeme za pochopení.

Oblibu kávových náhražek již odvál čas, dnešní spotřebitelé je prakticky neznají, ale mezi sběrateli si udržují vysokou popularitu dózy a různé krabičky, plechové reklamní cedule, plakáty a drobné reklamní tisky jejich výrobců. Kolínská továrna na kávové náhražky s logem sokola, lidově zvaná „Kolínská cikorka“ či „Cikorka“, od počátku budovala svůj firemní image. V marketingové komunikaci oslovovala hospodyňky sdělením o českosti a originalitě svých výrobků dokonalé jakosti pod heslem „Svůj k svému“.
Založena byla v roce 1894 jako společenstvo s ručením omezeným. Postavila továrnu se sušárnou cikorky na Zálabí v Ovčárecké ulici čp. 305 (pozdější Soja, dnes Chocoland) a další sušárnu v Řečanech. Na konci roku 1898 se uskutečnilo zakcionování firmy a vznikla Kolínská továrna na kávové náhražky, akciový podnik česko-moravského kupectva. Odbyt výrobků narůstal a vyžadoval vybudování či nákup dalších výrobních kapacit v českých zemích, ale i v Lublani nebo Haliči (na území tehdejšího Rakouska-Uherska). V roce 1912 se firma stala jedním z největších českých podniků tohoto typu a její ředitelství se přesunulo do Prahy. Spolupracovala s řadou výtvarníků a reklamní tiskoviny nechávala tisknout na zakázku. V roce 1919 koupila kolínskou tiskárnu Josefa Rellicha v Žižkově ulici čp. 159. Jednalo se o původní Fotochemigrafický závod fotografa Františka Krátkého, který založil v roce 1900. Kolínská továrna na kávové náhražky zde tiskla obaly a širokou škálu reklamních tisků.
Reklamní strategie firmy, kterou se zásadně neodlišovala od ostatních konkurentů včetně Velimské továrny, se zaměřovala nejen na dospělé zákazníky, ale i na dětského příjemce. Reklamní pohádky, sběratelské kartičky nebo hry, jež byly vkládány do balení cikorky, byly zacíleny na děti a mládež. Jejich pobídka měla ovlivňovat rodiče, aby kupovali výrobky Kolínské továrny. Firma tiskla celé série zábavných a mravoučných pohádek a kartiček s edukačním obsahem. Osvětové a vzdělávací kartičky určené pro český trh se zabývaly řadou témat: např. pražské nebo české památky, hrady, české opery, osobnosti a obrazy z dějin českého národa, dobrodružné příběhy nebo omalovánky.
Ve 30. letech 20. století se objevilo nové téma – Československá armáda. V souvislosti s rostoucím ohrožením Československé republiky zejména ze strany nacistického Německa (od r. 1933) nabyla na významu problematika její obranyschopnosti. Branná tématika se projevila i v reklamě, která vždy reaguje na aktuální dění. Např. pražská firma Schnöblig vydávala od roku 1937 letáky a plakáty o Československé armádě s reklamou zubní značky Thymolin, které vycházely přímo z materiálů Ministerstva národní obrany. Kartičky s tématikou armády nesly reklamy též čáslavské firmy Kosmos, Emil Pick a spol., která pro ně připravila i alba. Obrázkové sběratelské kartičky Kolínské továrny na kávové náhražky zobrazovaly vojenské uniformy a odznaky, bojovou techniku, výjevy z výcviku a vojenského života a také výsostné znaky vojenských letadel různých států. Firma na nich propagovala svou cikorku Zlatá hospodyňka a obilnou kávu Žitovka. S těmito kartičkami se rovněž dochovalo album „Naše armáda“, které Kolínská cikorka výslovně věnovala dětem.